Alchenor/princ Caleb
Rasa: Člověk
Věk: 30
Profese/povolání: Temný mág/princ
Dovednosti: Velké znalosti v magii, znalost základních bylin a pokročilá technika boje s kosou
Požehnání: 2 požehnání
Předměty:
Hůl
Kniha kouzel
Popis vzhledu
Velká kulovitá helmice, zabarvená do mléčně bílé, se napojuje na kápi jejíž barva je dávno vybledlá a je spíš do béžové, než do původní zlaté. Roucho, které spíše připomíná pásy látky omotané okolo těla, než cokoli jiného. Dlouhé kostnaté prsty působí nepřirozeně na postavě, jejíchž výška nedosahuje ani 1,80m. Hůl sloužící jako prostředek, kterým čaruje je ozdobena lebkou a pruhy látky různých barev. Některé jsou jako zapomenutý meč po bitvě, na němž už rez vykonala svou práci, další jsou modré jako hluboká voda.
To celé zakrývá tělo, které je vyzáblé, kostnaté a pokryté řezy a runami.
A duše ? Ta můj příteli žádná není.
Charakteristika
Chladný jako led. Nejen kvůli zradě a události z jeho mládí, tak kvůli jeho výchově v době, kdy se nacházel v područí kultu. Ten ho učil hned několika věcem. On je jediný, kdo může napravit svět tím, že ho zničí. On je jediný, kdo je mocnější než samotný bůh. On a jeho druzi jsou jediní, kdo má právo přežit.
Je nelítostný, nedělá mu problém hledět jak jeho vrány klovají oči dětem a ženám, zatím co manžela a otce se na to nutí koukat jeho pomocníci. A na závěr, nechá jej trpět tak, že smrt je pro něj sladká odměna. Zabije ho jen stáří a každou vteřinu vidí ten výjev.
Takový on je. Bez trochy citu.
Jeho znalost kouzel je neskutečná díky letům ve studovně, ale pouze pár z nich aktivně užívá.
Jedno z nich jsou jeho vrány, která dokáží hned několik věcí najednou. Dokáží jako proud narážet do svého cíle, nebo jej pomalu trhat. Dále mohou být i štítem tím, že onen proud krouží okolo něj.
Dále je to proud energie, kde o prostý, ale silný proud čisté energie. Další je vytvoření kosy z jeho hole. Slouží pouze k souboji tělo na tělo a dokáže jí vskutku obratně používat. Mezi poslední se počítá jeho schopnost vyvolat si vlky a humanoidní bestie, ovšem jen na omezenou dobu.
Minulost
"Jako by si to snad sama temnota přála, odněkud z lesů, se vynořila temná postava, postava ze které už z dálky jde poznat, že nebude přítelem, ale krutým a nelítostným protivníkem" Vzpomínky Badlae Fílského.
Alchenor je součástí prastarého řádu do kterého se nepřijímá jen tak. Musíte mít určité předpoklady a hlavně jednu věc. Musíte mít duši tak černou, jako je noční obloha bez svitu hvězd, tak temnou, jako je nejtemnější hlubina. Musíte být nelítostní a chladní. Berou sami sebe jako jediné bytosti, které mají právo žít. Alchenor dlouho zastával i tyto hodnoty. Nechal se v mládí pohltit do tohoto zvráceného řádu a dlouhé roky studoval staré knihy, pergameny a postupně ztrácel vše, co z něj tvořilo člověka. Každé další temné kouzlo, které se mu vrylo do paměti mu kradlo lidskost. Po letech odešel, aby plnil své poslání. Bylo to prosté proroctví fanatické sekty, ale on tomu věřil. Proto, jak šel světem, tak ničil co potkal. Nebylo mu líto mužů, co prosili o život svých rodin, křik dětí, které trhali jeho vrány na kusy mu byl ukradený. On měl svůj úkol. Úkol, který nikdy nikdo nepochopí.
Proto šel zeměmi a šířil své vědění, jednou za čas si k sobě vzal učně, který později plnil dál jeho poslaní. On pokračoval stále dál. Až do dne, kdy byl povolán zpět do místa svého druhého zrození.
Po návratu byl osočen za zrádce, budižkničemu a ostatní se jej chystali zabít. Jaká to byla chyba. Netušili k čemu mu stará rada umožnila přístup, jak mocná kouzla znal.
Tehdy se z pahorků vznesl velký černý mrak podobný hřibu, které po nějaké chvilce pohltilo světlo. Ostré a oslnivé světlo, nesnesitelný křik lidí, kteří trpí. Nevěděli jaké znal kouzla. Tehdy, při boji o svůj vlastní život použil to nejsilnější kouzlo jaké znal. Někteří říkají, že ho napsala samotná Smrt.
Ale v ten den se snad i smrt klaněla jeho síle. Nějakou dobu trvalo než se uklidnil a jeho tělo se zase dostalo k sobě. Začal hledat v tom, co zbylo z jejich sídla. Našel dopis a v ten moment mu došlo, kdo stál za zničením staré rady a nastolením nové. Věděl, kdo si přál jeho smrt.
Po chvilce dalšího hledání našel těla rady, která jej před lety přijala. Vzal si roucho nejvyššího z nich, hůl nejsilnějšího a helmu toho nejchytřejšího. Věci, které mu pomůžou na jeho cestě za pomstou. Cestě za zjištěním vlastního původu, nezodpovězených otázek a uvědomění toho, že možná on je ten jediný, kdo je hoden tu svini zabít.