Popis vzhledu

Blonďaté husté vlasy, které se přirozeně vlní a dodávají tak pocit, že si je češe jen málo kdy. Tyhle pramínky jí končí tak v půli zad a skoro celou dobu je nosí rozpuštěné. Pod hustým obočím se rýsují dvě velká kukadla. Oči mají barvu drahého kamene nesoucí jméno Malachit. Jasně zelené až lehce strašidelné. S tančícími jiskřičkami blázna. Mezi zelenými kamínky se jí rýsuje kulatý nos. Rty jsou plnější, jež zvýrazňuje slabě červenu barvou. Celkově je její pleť posetá pihami, které jdou vidět jenom při bližším zkoumání. Kolem krku má několik řetízků, které buď mají přívěsky s kameny, nebo jenom nějaký tvar, většinou nějakého zvířete. Náušnice nosí jenom jedny a to velké kruhy zakončené fialovým křišťálem. Postava je menší a vyhublá, ale to se snaží zakrývat pod různými hábity. Zápěstí je obohaceno a různé druhy náramků a na každém prstu se jí třpytí prstýnek. Ruce jemné a příjemné na dotek. Co se týče jejího hlasu, je až příjemně uklidňující. Její každodenní oděv se skládá buď ze šatů, nebo kalhot, na kterých má přehozený většinou červený hábit s kapucí. 

Charakteristika

Blázen. Čarodějnice. Lhářka. Kapsářka. Těmito slovy by Firesse stačilo popsat. Jenže to by všechny její další vlastnosti přišly vniveč. Přesto začneme u toho blázna. Tím doopravdy lehce může být, protože většinu času tráví sama v svém domku v horách i přesto, jak miluje lidskou společnost. Takže pokud jí nepotkáte v domě, můžete si být jistý, že se nachází buď v hospodě, kde snaží opilce donutit si nechat věštit budoucnost anebo ve městě, jak proloudá mezi tvory, pro které je až skoro neviditelná a okrádá je. Trpí samomluvou, teda tak to vypadá pro ostatní, ale ona si jenom povídá se svým kamarádem. Někdy jí můžete spatřit hluboko v lesích, jak se snaží najít zraněného tvora, kterého poté použije na své rituály. Má svůj svět, který je podle ní ten nejlepší, protože v něm má vše co může chtít. Kdybychom pokračovali dál, dostáváme se k čarodějnici. Nikdo kromě ní netuší, zda opravdu vidí budoucnost, umí čarovat. Jestli čarodějnicí opravdu je nebo není. Tuhle přezdívku však nedostala kvůli těmto magickým hloupostem, byly to její oči, které připomínali lidem dávné čarodějnice. Její vlasy, které navodily pocit, že je to právě ona. Její dokonalá manipulace s lidmi. Moc dobře o sobě věděla, že je zajímavá a tím pro některé jako nějaká kořist, což plně využívala. To jak nevinná vypadala, přesto byla krutá. Uměla si většinu lidí omotat kolem prstu a manipulovat s nimi. Jak dokonale uměla lhát, aby si vydělala peníze. Na bohatství si ona potrpěla, Vše co se blyštilo a dalo se tím platit, ona potřebovala. Jenže ty zlaté kovové penízky neutrácela, jen si je ukrývala ve svém domečku pro pocit štěstí. Umí chodit tak tiše, jakoby vůbec nedošlapovala na zem, objeví se a zmizí dřív, než stačíte něco říct. Ani si jí nevšimnete, pokud to ona nevyžaduje. Tím se stává dokonalou kapsářkou. Proplouvá mezi davem a krade. I tak jí na tváři hraje potulný úsměv, v očích jí tančí jiskřičky dítěte, i když je dávno dospělá. Nemá strach z žádných tvorů a popravdě miluje všechny rasy. Nikdy v nikom nehledala rozdíly a pro ni jsou všichni stejní jako ona. Někdy umí být však i strašidelná.  

Minulost

Firesse své rodiče nikdy nepoznala. Jako malé miminko snad pár hodin po porodu, ležela schoulené v proutěném košíku u dveří sirotčince na konci města. S dopisem, že je dcerou čarodějnice a nikdy nebude jako normální dítě. Ani v jednom se dopis nepletl, jenže to ještě nikdo nevěděl. Postupe času jak malá Fire rostla, slýchávala čím dál častěji na svou maličkost urážky. Jakože je blázen, ta divná, škaredá čarodějnice. V něčem ty děti pravdu měli. Divná byla, jenže pro ně. Pro ni samotnou byla normální. To, že si víc hrála sama v lesích nebo horách, to že měla svůj vlastní svět, to z ní přece tu divnou nedělalo. Jak rostla, začala těm pomluvám věřit čím dál víc a tak se i začala chovat. Chtěla se tou čarodějnicí stát. Prvně to bylo věštění buď ze zvířecích kostí, nebo kamenů, které nacházela v horách, a barevně se třpytily, až později zjistila, jak drahé a jakou cenu ty kameny mají. Pak tohle čarodějnictví přešlo k seancím, kde prováděl různé triky. Nakonec dospěla až k různým rituálům a tady jí nedělalo problém zabít a vykuchat zvířátko, které se pohybovalo okolo sirotčince. V tento moment se tou čarodějnicí opravdu stala. V sirotčinci byla do svých dvaceti let, za tu dobu prováděla různá kouzla, věštění budoucnosti ve městě, kde si za to pěkně vydělávala a když jí nešel tenhle obchod, kradla lidem přímo pod nosem. Takhle si vydělala na malý polorozpadlý domek, kam se přestěhovala. Z jedné místnosti si udělala věštící koutek, kde byly poházené krystaly, kameny, různé kouzelné amulety a kosti vykuchaných zvířat a tam brala své zákazníky. Od té doby stále žije sama, sem tam si povídá s někým, který je pro ostatní neviditelný, ale to je podle všeho její jediný přítel.