Král je hodný, milý, štědrý, laskavý a pln dobroty. Ano tak o něm všichni v podzámčí mluví. Ve skutečnosti je mrzuty a věčné rozladěný. Nesnáší pavouky a trpaslíky. To proto je posila do dolu a do jeskyň těžit zlato. Nesnáší mluvit o ničem jiném než o politice a o práci. Každé ráno probíhá úplně stejně. Každý den. Probouzí se za přítomnosti své drahé zelené dámy. Již od rána po umytí a oblečení usedá na trůn a pod velkými tlaky ze strany svých rádců odmítá spojenectví s trpaslíky. Po snídani se se svou drahou zelenou dámou prochází po královských zahradách. Zná je zpaměti. Každý kout té proradné zahrady. Někdy má chuť zajít do města a do podzámčí, ovšem jeho zelena dáma mu řekne jak by mohl potkat bestie a království bez svého krále není království. Ze všeho nejvíc nesnáší houby a ryby. 

Kdysi usměvavý a laskavý král Safroeonu se svou ženou královnou Dianou oslavovali každou možnou chvíli. Diana králi porodila dva syny. Caleba a Finniana. Finnian rok po porodu zemřel. Špitá se po zámku, že ho udusila kojná. Královna matka zemřela po porodu Finniana. Jen elfové si pamatuji tu událost kdy zemřela královna. Caleba vychovávala od narozeni zelena dáma. Nikdo ji jinak nenazýval. Ani dnes král neví její jméno. Každý den se modlili ke své modle všemocné Hitelfíně aby z Caleba vyrostl silný a moudry král. Ovšem z Caleba.. Jeho již jediného syna se stal netvor. Postupem času se odebral do lesu kde zabíjí. Nikdo neví kde je. Lide mluví o tom, ze by mladý princ mohl byt Kalem. Proto jej tak královská garda nazvala. I když přítulná rasa nyní k lidem je. Je spousta lidi kteří se ho boji. Kdo ví jak a jestli je možné aby se z příšery stal opravdu princ. To ví jen Hitelfína. Král po zmizení svého syna neuvěřitelně truchlil. Ovšem krása zelené dámy jej natolik okouzlila, ze ji zcela propadl a oddal se ji. Nyní snad už není schopen myslet na nic jiného než na svou zelenou dámu.