Třída: Neutrální
Výskyt: Jezero

Popis: Vodní říše je velmi rozmanitá, neskutečně krásná a hlavně... Šíleně nebezpečná. Jezero, ve kterém se nachází nejen krásné a okouzlující nymfy Nayády, oplývá mnoha tajemstvími a legendami. Jednou z nich je právě Pernstemon. Jedná se o malého vodního dráčka, jehož moc je ovšem daleko větší, než jeho samotný vzrůst. Ačkoli má sám asi jen jeden metr, jeho ocasní bodec obsahuje látku, která po vyvaření ve vodě utvoří velmi silný nápoj. Tento nápoj dává po vypití hrdinovi nové možnosti a to ovládnout část vody. 

Poprvé byl spatřen partou dětí, které se jednoho parného léta šla koupat, tvrdili doma svým rodičům, že se ve vodě objevil jakýsi malý drak, který si s nimi hrál, plaval a dováděl. Nikdo nevěřil těmto prostým tvorečkům, dokud se k vodě nevypravil jistý muž, který se nedal odradit a popsal tohoto tvora, na kterého číhal celé roky. Dle jeho jména byl pojmenován jakožto Pernstemon. Od té doby zůstává záhadou.

Třída: Velmi nebezpečný
Výskyt: Padlý kmen, Trhlina

Popis: Zahlédnout bílého vlka je již vzácností. Někteří říkají, že měli to štěstí a viděli je se mihnout v lese, celou smečku ! Jiní že je doma dokonce chovají, další že usínají v jejich kůžích. Legendy o nich se tradují v hospodě u piva mezi honáky, lovci a pytláky, koželužci. Jednoho dne se parta takových ožralců rozhodla se do toho lesa vydat, přesvědčit se a ulovit si svůj koberec před krb, na kterém bude klečet jejich dáma a vesele mu kouřit... ehm.. dýmku. Uspořádali tedy výpravu do Magického lesa, kde se podle příběhů nejčastěji vyskytují. Cesta byla dlouhá a jelikož se o vlcích mluví, jakožto o nočních tvorech, rozhodli se tedy počkati do večera, ale jak to tak bývá, pár piveček, hlasitý zpěv a brzká únava těchto "dobrodruhů" je zahnala do jejich provizorních přístřešků.
Nebo alespoň takhle se to vypráví. Jedinou svědkyní byla žena přezdívaná Krvavá Karulka. Byla to v té době nejuznávanější a nejschopnější lovkyně. Byla jediná, která nosila šat zateplený bílou vlčí kůží, chlubila se svou mocností a zrovna ten večer se vydala na lov dalších dekoračních předmětů, když viděla přístřešky, chtěla okamžitě ožralce vyhodit, protože jen ona věděla, co za nebezpečí se zde skutečně skrývá. Nebylo dlouhého trvání a nebezpečí si neschopné muže našlo samo. Vysoký vyhublý bílý vlk se vrhl na svou kořist. Karkulka se svému kamarádu hrdě postavila. Způsobila mu pár řezných ran a jednu specifickou ve tvaru K, sama však utrpěla vážná zranění, jimž další den podlehla v nesnesitelných horečkách a bolestech. Před svou smrtí popisovala že vypadal jako potomek běsa a bílého vlka. Pojmenován byl jako Bělovel. O tvrzení lovkyně nebyl pochyb, jelikož nikdy nelhala a vždy byla schopna své příběhy dokázat a o hlubokých jizvách nebyl pochyb, téměř jí oddělil končetiny od těla ! O Bělovelu je známo, že zabíjí ne pro hlad, ale pro radost, proto by se měl mít každý v těchto krajích na pozoru. Nikdy nevíte, kdy po vás vztáhne svůj bílý dráp.